Krajan

Parfémy na míru míchá jordánský alchymista v centru Brna už rok. Jak spojuje esence v jednu originální vůni se vydala zjistit redaktorka Brněnského týdne v dalším díle Za zavřenými dveřmi.

Lilie, citrusy, kůže i čaj. Smíchat se dají ovocné, květinové i kořenité vůně. Záleží jen na každém, co mu voní. Parfémy na míru v centru Brna tvoří původem z Jordánska Hassan Šejk. Zákazníci k němu jezdi z celé republiky i zahraničí, Brňáků ho ale zase tolik nenavštěvuje. „Místní nedávají Brnu takovou šanci, že by tady mohlo být něco opravdu výjimečného. Těší mě ale i lidé, kteří sem jedou z druhého konce země jen proto, aby si sami namíchali svůj vlastní originální parfém,” myslí si alchymista.

Brno je přesto podle něj ideální místo pro jeho podnikání. Oceňuje hlavně čistý vzduch. „Blízko je přehrada i les. Kvalita vzduchu je velmi důležitá pro můj nos. Každý den musím jít někam na čistý vzduch. Je to jako když člověk pracující za počítačem si chce protáhnout nohy,“ tvrdí. Svůj pracovní nástroj si chrání také pročišťováním slanou vodou a masírováním očního okolí olivovým olejem.

Brno si zamiloval také pro jeho rozmanitost. „Nemohl jsem odolat. Veveří mi připomíná Francii, na Zelném trhu mám dojem, jako bych byl v Itálii. Také z Petrova je krásný výhled na město. Každý den, když se procházím, tak vidím novou inspiraci, Žádný den pro mě není stejný, Ne každé město vám tohle může dát, je to speciální pro Brno,” říká.

Místní lidé jsou podle něj stále ještě trochu konzervativní a nedůvěřiví, věří ale, že cestou k úspěchu je respektovat je. „Zaslouží si vysokou kvalitu. U nás nezáleží jestli je někdo chudý nebo bohatý, všichni jsou VIP,“ dodává.

Zákazník si po příchodu do obchůdku s parfémářem musí chvíli vykládat, a to proto, aby mu sdělil podstatu svého vysněného parfému. „Je velký rozdíl, zda to má být parfém na denní nošení, na večer, na formální akce, zda má být atraktivní a podobně. Dívám se také na zákazníky jak působí, a poté se snažím pocit z něj reflektovat do vůně,“ dodává.

Nejdříve se ptá na nejoblíbenější vůni, poté nabízí k očuchání několik dalších, které vytvoří parfém. K esenci lilie vybírá další vůně, až dokud není na stole pět flakonů obsahující také kosatec, ambru, santalové dřevo a koření pačuli. „Vypočítám, kolik procent ze všech esencí má v parému být tak, aby nejoblíbenější byla i nejvýraznější,“ podotýká. Poté si zákazník sám začne injekční stříkačkou vstřikovat koncentráty jednotlivých esencí do originálního flakonku. Promíchá to ještě s další bází a vše na závěr znovu nasaje do stříkačky.

Originální vůni pak testuje a nakonec pojmenuje. Jméno může obsahovat iniciály, číslo, nebo i oblíbené slovo. Více vůní v jednom parfému je podle něj důležitých kvůli kontrastu. „Protiklady tvoří harmonii. Vůně se rozkládají. Mají svůj život, mění se a v každou denní dobu voní jinak. Češi bohužel nemají příliš velkou kulturu parfémování. Často voňavky dávají na Vánoce, nebo kupují podle své kamarádky,“ podotýká.

V létě jsou oblíbené svěží a lehké vůně, jako jsou třeba citrusy nebo lekníny. Parfemáři ale voní všechny jeho vůně. Svou oblíbenou nemá. „Mám je rád všechny. Vždy se voním něčím jiným, teď mi velmi voní skořice,“ zmiňuje.